Pavel Řehák (Direct): Klienty nedržíme jako rukojmí. Nemáme právo jim říkat, kde budou pojištění

Proč se Direct pojišťovně daří, i když ji experti na pojistný trh varovali, že některými kroky riskuje pokles zisku? Co to v praxi znamená být posedlý dokonalou službou? Dají se pojistné podmínky napsat tak, aby se vešly na jednu A4? O tom všem jsem ve studiu mluvili s Pavlem Řehákem, ředitelem a zakladatelem Direct pojišťovny.

Přečtěte se celý podcast jako rozhovor.

Ivana Karhanová: Pavle, dobrý den, vítejte ve studiu

Pavel Řehák: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Ivana Karhanová: Jak se liší normální a nenormální pojišťovna?

Pavel Řehák: Normální pojišťovna se k lidem chová jako k vlastní mámě. A dělá produkty a služby, které lidi nepříjemně nepřekvapují a nemá skryté háčky. Ve službách nemá výmluvy, kterými by se snažila ušetřit, když se stane nějaký průšvih. Prostě se chová k lidem tak, jak byste se chtěli chovat k vlastní mámě. To je pravidlo, kterým se řídím  ve všech oblastech fungování Directu.

Ivana Karhanová: To sice zní jednoduše a fajn a spousta firem si umí dát něco podobného do svých claimů. Proč se jim přesto nedaří tu vizi naplnit?

Pavel Řehák: Myslím si, že ten hlavní rozdíl je v tom, kdo tu firmu vlastní. Ve finále kulturu ducha a důraz na čistotu poslání firmy určuje vlastník. A když máte firmu, kterou vlastní tisíce anonymních investorů, jejichž očekáváním je maximalizace zisku ideálně v každém kvartálu, tak se to nedá dělat.

Kdybych se choval podle krátkodobých finančních cílů nebo snahy maximalizovat zisk, tak bychom nemohli Direct nikdy postavit. A přestože se to v dlouhodobém horizontu vyplatí, tak  vám dám příklad. Je to diskuze o tom, jestli od nás může klient odejít kdykoliv.

To je obrovský nešvar českého pojišťovnictví nebo pojišťovnictví obecně. Když se bavíte s lidmi, každého štve, když ho firma drží jako rukojmího a snaží se mu házet klacky pod nohy, když chce normálně odejít.

Buď není spokojený nebo prostě potřebuje tu smlouvu zrušit. A odborníci na pojišťovnictví nám říkali, to si přece nemůžete dovolit, bude vás to stát peníze, budete přicházet o pojistné, které by vám normálně doběhlo.

To bude pro vás neziskové, bude si na to si muset vytvořit rezervu. Já ale říkám: do prčic, ale to přece není normální. Není normální držet lidi jako rukojmí. Pojďme dělat tu firmu tak, aby byla posedlá tím, že lidé budou spokojení, že nebudou mít důvod odcházet. Ale pojďme je nedržet jako rukojmí, my přece nemáme právo říkat lidem, kde mají být pojištění.

Krátkodobě by se to mohlo zdát odborníkům na pojištění jako riskantní krok. My jsme ani vteřinu nepochybovali, že to je správně, protože takovou tu firmu chceme mít a ve finále je to jedním z největších zdrojů fanoušků  Directu. Lidé říkají:  “Vy se ke mně chováte normálně, vy mě nedržíte jako rukojmí.” A takových rozhodnutí jsme dělali plno.

Když se bavíte o tom, jak má vypadat havarijní pojištění a jestli má mít v sobě automaticky zabudované snižování hodnoty auta, aby se snižovala cena, tak zase tradicionalisti na pojišťovnictví vám řeknou: “Ale to je jedním z hlavních zdrojů ziskovosti tradičních pojišťoven.” Takových těch etablovaných…

Ivana Karhanová: Neměl by být hlavním zdrojem ziskovosti dobře kalkulovaný poměr rizika a zisku?

Pavel Řehák: Přesně tak, ale ta filozofie je prostě taková. Ty firmy se ženou za ziskem a za zatím, aby v uvozovkách přinášely ziskovost, ať už krátkodobě nebo dlouhodobě. Některá rozhodnutí se tak nedělají v souladu s budováním hezké a přívětivé firmy. A to si ve finále diktuje právě vlastník.

Ivana Karhanová: Tipla bych si, že devadesát pět procent pojišťoven na českém trhu takhle funguje. A fungují dlouhodobě, zjevně se jim to musí vyplácet.

Pavel Řehák: Já myslím že to je otázka relativity nebo otázka srovnání, v případě že nemáte lepší alternativu. Nebo do momentu, když někdo začne přinášet alternativy, které normální jsou. My dnes máme důvěru více jak čtyř set tisíc lidí, najednou ostatní firmy začínají kopírovat třeba vznik smlouvy zaplacením. My jsme byli první, kdo to přinesl, dnes je to standard. My jsme jediná pojišťovna, která dává systematicky přes všechny smlouvy možnost odejít kdykoliv, ale ostatní to už zvažují taky.

Ta laťka se posouvá, protože prostě vidí, že normální je chovat se normálně. A to je součástí poslání Directu, nejenom přinášet klientům dobré služby a dobré produkty, ale také pomáhat posouvat to, co je v pojišťovnictví normální. A já jsem rád,  že k tomu přispíváme, přestože nás to pořád nutí přemýšlet, jak to posunout dál a dál. A  my máme přispívat k tomu, abychom challengovali ostatní firmy a vyvolávali diskuzi, co je a co není normální.

Ivana Karhanová: Takže v podstatě chcete říct, že to, že korporace běžně uplatňují svoji sílu vůči zákazníkům, je dané tím, že tam chybí osvícený vlastník, který by to chtěl dělat jinak, který by si to byl schopen prosadit shora dolů?

Pavel Řehák: Myslím si, že pro korporace to je do určité míry prokletí, protože mají miliony nebo tisíce anonymních vlastníků, a ani jeden z nich není schopen prosadit nějakou silnou vizi a tím pádem se musíte držet univerzální maximalizace zisku. Místo toho, abyste analyzovali dobro, které ta firma koná, ať už je to dobro pro klienty nebo dobro pro lidi ve firmě.

Já mám Direct jako nástroj k tomu, abych dělal dobré hezké věci, na které budu hrdý. A jestli to vydělá o deset korun víc nebo o deset korun míň, je v podstatě jedno. Musí to být ekonomicky silné a musí to být ekonomicky udržitelné, ale ten hlavní cíl není vydělat o deset korun víc.

Ivana Karhanová: A neměl by to pak být právě management, který dokáže ty vize nahradit?

Pavel Řehák: Management se nakonec zodpovídá tomu vlastníkovi. Management ve finále v těch korporacích jde nakonec na ten trh a musí ukazovat: tenhle kvartál jsme rostli takto a takto. Ano, existují fakt silní manažeři, kteří dokážou tu firmu ohnout a říct: “Tohle je moje vize, takhle já to dělám, je to dlouhodobý rozvoj firmy.”  A ten trh to dokáže akceptovat, ale jsou to výjimky.

Ivana Karhanová: Dá se budovat výjimečný produkt s průměrnými lidmi?

Pavel Řehák: Ne.

Ivana Karhanová: A kde chcete na trhu najít ty nadprůměrné nebo ty výjimečné, kteří vám v tom pomůžou?

Pavel Řehák: My jsme měli na začátku štěstí, že jsme začali budovat Direct s bandou magorů. Když to řeknu lidově, tak s bandou lidí, kteří byli fakt posedlí tím posláním. A ono je to potom desetkrát jednodušší najít další magory, další zapálené lidi, protože oni se přitahují navzájem. Magor přitáhne magora.

Ivana Karhanová: Dobrého i špatného?

Pavel Řehák: I špatného. Musíte mít proces na to, si opravdu dobře vybírat. Třeba u nás,  když někdo přichází, tak ho uvidí šest lidí a šest lidí se musí shodnout na tom, že může dostat vizitku Directu. Že má potenciál, mindset a možnost pomoct nám tu firmu udělat lepší. Když se neshodnou, tak ho nevezmeme. A někdy si člověk říká, možná jsme měli udělat kompromis.

Ale ve finále se nám každý kompromis nevyplatil, takže ne. Je to obrovsky důležité zvlášť pro firmy, které rychle rostou. Investovat do toho, aby přicházeli lidé, kteří jsou sladění s tou kulturou, s tím posláním, abychom je nemuseli v uvozovkách předělávat. Lidé se nedají předělat. Je jenom důležité najít lidi, kteří jsou v souladu s tím, co chceme dělat.

Ivana Karhanová: Můžete uvést nějaký konkrétní příklad, kdy jste ustoupili, udělali kompromis a k čemu to pak vedlo?

Pavel Řehák: Určitě, ale to nebylo jenom v pojišťovně, bylo to i ve Fidoo. Já jsem o tom dokonce někde psal. Stálo nás to půl roku zpoždění a zhruba 30 milionů v nákladech, protože jsme nabrali blbého člověka a udělali jsme kompromis. Nebyl tam kulturní fit, byl to člověk z digitálních korporací, který podle CV vypadal, že má super zkušenosti, super znalosti. Ale slovy filmového klasika: byl to dobrej secí stroj, ale neselo to.

Neměl impact, nedokázal prosazovat změny, nedokázal dělat rozvoj. On o tom hodně vyprávěl, ale mlátil prázdnou slámu.  To jsme na začátku nechytili a stálo nás to zpoždění na mnoha frontách, ve finále se to přeložilo i do přímých nákladů.  Ale to se stává. Člověk dělá chyby, udělali jsme víc recruitingových chyb, které nás stály nějaké zpoždění.

Důležité je mít mechanismus striktního výběru a potom, když toho člověka nabereme, tak každého čtvrt roku vyhodnocujeme jeho performance ve firmě . A když má problém, tak dostane další kvartál na to, aby to spravil. Když nesplňuje očekávání, dostane jasný feedback. Dostane veškerou podporu, o kterou si řekne. Ale když se nehahodí, tak se loučíme.

Ivana Karhanová: A ta performance je finanční nebo i nefinanční?

Pavel Řehák: Ze 70 procent nefinanční, 30 procent jsou finanční impacty. My se koukáme na to, jakou má ten člověk schopnost vést lidi, schopnost prosazovat změny, opravdu dodávat. Díváme se na reálně dodané věci, na reálně dodané produkty, reálně dodané změny zlepšení procesů tak, aby za ním byla opravdu vidět nějaká stopa. A to, že se to potom překládá do finančních ukazatelů, je sekundární.

Ale primárně chceme vidět jasný přínos k rozvoji Directu a pokud nepřispívá, ať už na té rozvojové straně nebo na té obslužné, protože ne všichni jenom pracují na tom, aby se Direct posouval, ale někdo také musí provozovat tu službu, překvapovat každodenně klienty, tak pokud to nedělá, tak dostane šanci, ale pokud ji nevyužije, tak je to v podstatě jeho volba, že odchází z Directu, protože Direct má jasně daná pravidla. Jsme tady od toho, abychom dodávali impact a špičkovou službu.

Ivana Karhanová: To znamená že je pro vás důležitější to, jak ten člověk zapadne do týmu a souzní s tím posláním a celkovým přístupem ke společnosti a ke klientům, než to, co umí?

Pavel Řehák: My určitě víc hirujeme pro mindset než pro skills. Protože mindset se nedá změnit. Když je někdo aktivní, má chuť, chce budovat, chce měnit věci, nenechává ho klidným, když vidí, že něco nefunguje, to je to, co potřebujeme. Všechno ostatní se dá naučit. Jasně, že je dobré najít kombinaci člověka, který má jak ten mindset, tak ty skills, ale skills se dají naučit. Mindset se naučit nedá, takže na mindestu se nesnažíme dělat kompromis. Skills se dají dodat.

Ivana Karhanová: Proč jste vlastně odcházel z České pojišťovny z pozice ředitele? Pro spoustu lidí je to pozice snů.

Pavel Řehák: Ono záleží na tom, o čem sníte. Když jsem odcházel z McKinsey do České pojišťovny, tak plno lidí říkalo “Proč jdeš z nadnárodní nekorporátní prestižní  firmy do České pojišťovny?”  Tak já jsem říkal: “Jestliže moje odpověď na otázku, proč pracuju, je, že mě baví měnit věci a řešit problémy, tak pak Česká pojišťovna je ráj.” V roce 2006 byla ráj. Kam jste se koukli, tam byl problém, tam se daly věci měnit, to nemyslím pejorativně, prostě to byla firma plná příležitostí pro zlepšení.

A to mě baví a to jsem chtěl dělat. V roce 2010 jsem byl CEO. Bylo to super, strašně jsem si to užíval, byly to fakt dobré tři roky. Profesně měli jsme obrovskou autonomii, ale potom se změnila struktura akcionářů a my jsme měli diskusi o tom, co vlastně italští akcionáři čekají od role generálního ředitele České pojišťovny a po dvou, třech diskuzích jsme došli k závěru, že jejich očekávání není v souladu s mými očekáváními a že bude lepší, když si najdou někoho jiného. Takže jsme se dohodli, že rozejdeme.

Rozešli jsme se velmi profesionálně a s respektem na obou dvou stranách. Vedlo to vlastně k mému nástupu na cestu, kde už opravdu úplně totálně bez kompromisů, na vlastní triko, na vlastní účet můžu naplňovat svoje poslání, které vidím v té profesní části života. A už se nemám na co vymlouvat, všechno je to na vlastní účet, všechno je na vlastní riziko a je to brutální adrenalin, ale je to nádherné.

Ivana Karhanová: Direct je sedmá pojišťovna na trhu neživotního pojištění, co se týče výše předepsaného pojistného, ten podíl na trhu dělá dvě a půl procenta. Vy říkáte, že Direct pojišťovna se soustředí na klientský zážitek. To je ve spoustě oborů takový buzzword, dá se pod to schovat spoustu věcí a nikdo pořádně neví, co si pod tím má představit. A zážitek s pojišťovnou asi není zrovna adrenalinový sport.

Pavel Řehák: Jo jo, nikdo se ráno nevzbudí a neřekne si, tak dneska se pojistím, to bude bomba.

Ivana Karhanová: V čem je tedy z vašeho úhlu pohledu ten klientský zážitek, když jsem klient pojišťovny?

Pavel Řehák: Aby všechno bylo jednoduché, protože lidé nechtějí řešit pojištění, nechtějí řešit s pojišťovnou nic složitého. Všechno se snažíme udělat totálně jednoduché. Sjednání smlouvy, změny na smlouvě, řešení pojistné události a tak dál. Ale jednoduchost by nebyla dost. Vlastně je to kombinace toho, dodávat to brutálně jednoduše, ale přitom s obrovským lidským elementem.

My jsme měli diskusi, když jsme zakládali Direct, zda budeme mít tzv. plechovou hubu na call centru - to je takový to: “Dovolali jste se do pojišťovny X, pro neživotní pojištění zmáčkněte jedničku.” To trvá dvě a půl minuty, v průměru dvě minuty čtyřicet jedna sekund.

Ivana Karhanová: Takže se po dvou a půl minutách necháte připojit na operátora.

Pavel Řehák: Přesně tak. Jenom čekáte, kdy je ta devítka nebo ten křížek, abyste mohl rovnou na operátora. A já říkám, tak pojďme nemít plechovou hubu, prostě to musí rychle zvednout člověk a ten člověk tomu člověku na druhé straně pomůže. Pojďme mít na té lince lidi, které baví pomáhat ostatním lidem. A to je brutální rozdíl v mindsetu, v magorství těch lidí, v té posedlosti.

Teď v létě jsme měli workshopy o kultuře a jedna kolegyně, jedna z nejlepších operátorek, říká: “Moje životní poslání je pomáhat lidem, strašně ráda se s lidmi bavím, takže prosím, nechte mě na call centru a nechte mě na telefonu na lince.” Takovéhle magory já chci mít ve firmě, protože to je ono. Musí to být jednoduché, ale zároveň to musí být dodávané těmito lidmi, protože pak to klienti poznají a cítí.

Ivana Karhanová: Vy jste řekl, že lidé nečtou pojistné podmínky. Dá se dělat pojištění bez pojistných podmínek?

Pavel Řehák: Do určité míry. Ale je to těžké, protože přece jenom, když jde potom tlusté do tenkého a máte pojistnou událost, tak je to v podstatě právničina. A zvlášť při těch komplikovanějších událostech musíte mít vydefinovaný, za co ručíte, za co neručíte, ale dá se to dělat jednoduše. Dají se smlouvy psát česky.

My jsme na začátku, když jsme se vydávali na directí cestu, dostávali zpětnou vazbu z jiných pojišťoven, že to máme napsané moc česky a málo právnicky, že by to chtělo trošku víc právničiny, aby tomu ti právníci rozuměli. Ale my říkáme: “Ale my tu smlouvu neděláme pro právníky.”

Ivana Karhanová: Proč se ostatní pojišťovny vyjadřují k vašim pojistným podmínkám? Co jim je po tom?

Pavel Řehák: Já nevím, ale vyjadřovali se a my jsme to brali jako zajímavý vstup. Hodně se to děje na asociací, ať už je to asociace pojišťoven nebo česká kancelář pojistitelů, které se snaží v uvozovkách dávat nějaké standardy. A my jsme tenhle feedback dostávali. Já si myslím, že ty smlouvy mají být napsané česky, aby tomu lépe rozuměli klienti. A náš argument byl, když tam bude právní nejasnost, tak my vždycky budeme vykládat v náš neprospěch, aby to bylo ve prospěch klienta. A to strašně pomohlo.

Ve finále nám to funguje, nemáme nejasné problémy, na které bychom systematicky naráželi. Snažíme se, aby všechny hlavní věci měl klient na jedné stránce. Aby se prostě podíval na první stránku shrnutí o té smlouvě a věděl, na co je pojištěný, na co není pojištěný a na co si má dávat pozor, to jsou hlavně výluky, protože ne všem výlukám se dá vyhnout.

Když budete řídit pod vlivem alkoholu, tak to prostě je výluka. Ano, my jsme pojišťovna, která trvá na tom, abyste řídili střízliví. Přijde nám to normální, ale napíšeme to lidem: bacha, když pojedete ožralí, tak halt to nebudeme platit, protože to je protizákonné. Do určité míry musíte definovat, co jsou ty mantinely, ve kterých se potom v rámci té pojistné události hýbete.

Ivana Karhanová: Vigo Investments má také odnož Direct Auto. To by mělo být v každém kraji, nakupujete dealerství, servisy, půjčovny. Co je vaším cílem?

Pavel Řehák: Znovu klientský zážitek. Ta myšlenka začala tím, že jsme se bavili s klienty pojišťovny a oni říkali, to je super, že mi dodáváte dobrý zážitek v pojišťovně, ale když mě někdo nabourá…

Ivana Karhanová: Vy mluvíte o zážitku, neměli bychom spíš mluvit o naplnění nějakého samozřejmého očekávání?

Pavel Řehák: Vy samozřejmě dáváte nějaký Direct standard služeb, se kterým jsem jako klient spokojený, ale v momentu, když řeším kolem auta cokoliv jiného než pojištění, tak narážím na plno problémů. Já říkám, fajn to je dobrej nápad. Tak to pojďme prozkoumat. A  zjistili jsme, že tam jsou obrovské příležitostí pro dodávání krásné služby. A že se dá celý život s autem výrazně zjednodušit. Je v tom plno nových trendů, ať už je to elektromobilita nebo autonomie aut atd.

To odvětví prochází strašně dynamickým a krásným vývojem. A ta synergie mezi pojišťovnou a opravárenstvím, a obecně řešením mobility, to není jen o opravách a prodeji aut. Po pěti letech budování Direct pojišťovny je tohle další obrovská oblast, která je plná vzrušující příležitostí, takže si to strašně užíváme a ta synergie je gigantická. Když se nad tím zamyslíme, my máme v portfoliu čtyři sta třicet tisíc aut.

To znamená, že každý rok zhruba 80 tisíc majitelů aut řeší, kde prodám svoje auto, jak ho prodám férově, kde koupím nové, ať už ojeté nebo nové, a jak ho koupím férově, abych nekoupil přetočený tachometr, nabourané auto a tak dál. Anebo když bude nafoukané, abych to věděl. A my jsme s tím těm lidem nebyli schopni pomáhat. A teď jsme. A je to úplně super.

Ivana Karhanová: Takže vám roste byznys ekosystém kolem aut?

Pavel Řehák: Budujeme ekosystém kolem aut, kolem řešení mobility aut. To je to, co se stalo. To, co slyšíme od klientů, že s tím chtějí pomoct. Cítím, že tady můžeme umět pomoct a to je to, co nás strašně baví stavět. Najednou i skupina obratově vyskočila. My jsme před dvěma lety, na konci roku 2019, měli 1,8 miliardy korun obratu, dnes máme 5,9 miliard a z 350 lidí jsme vyrostli na 700. Je to gigantický skok, velký nápor na kulturu, obrovská práce na tom, aby se to sladilo, abychom si všichni jasně řekli, že tohle je to, proč jsme tady. Ale je to nádherná práce, nádherná příležitost posunout věc o něco blíže k Direct standardu.

Ivana Karhanová: ěy se v tuto chvíli zdá, že v tom trhu vidíte víc, než v něm jsou schopni vidět ostatní. Každý z vašich klientů má jinou značku auta, jiný značkový servis a potřebuje od toho servisu jiné služby. To byste chtěl jednou dostat všechno pod Direct auto?

Pavel Řehák: Proč ne?

Pavel Řehák: To je ten cíl?

Pavel Řehák: No jasně. Pokud to bude příležitost a budeme tam schopni dodávat nějakou přidanou hodnotu, tak to budeme dělat. To je to kritérium. My se nerozhodujeme podle toho, jestli vyděláme o deset korun víc nebo míň, to už jsem zmiňoval. Pro mě ten hlavní hnací motor je příležitost, kde můžeme něco zlepšit a posunout, pokud nás to bude bavit. Je to čistej byznys. Jdeme do toho úplně jednoduše. Je to super exciting. Já se nemůžu zastavit o tom přemýšlet.

Ivana Karhanová: Ani se nemůžete zastavit o tom mluvit :-) ale když jste řekl, že v Directu nemusíte řešit motivaci lidí, jak nabíráte lidi? Jste aktivní nebo se vám lidé hrnou sami?

Pavel Řehák: Hodně se to mění. Na začátku jsme museli lidem hodně vysvětlovat, nikdo o nás nevěděl, ten příběh nikdo neznal. Ale teď se nám čím dál tím více hlásí lidé sami. Náš finanční ředitel mě napsal na LinkedInu:  já vidím váš příběh a teď měním kariéru, chtěl bych dělat s vámi.  Akorát se to potkalo s tím, že jsme měli diskuzi o tom, jak posunout naši roli finančního ředitele, a já myslím, že Martin je s námi dnes už víc než rok a funguje to super. Nemusím mu vysvětlovat, proč je s námi, on přišel sám, pochopil, o čem to je. Párkrát jsme si popovídali o tom, co je naše poslání. Nemusíme si říkat, proč to děláme, já ho nemusím motivovat. Motivovat lidi je zbytečná práce.

Pokud někdo potřebuje motivovat, ať jde někam jinam, já chci, aby u nás ve firmě pracovali lidé, kteří vědí, proč tam chodí, kterým to zapadá do života, kterým to naplňuje jejich pracovní část, jejich poslání, protože pak to funguje, pak to letí, a jenom se musíme ladit na tom, abychom si nešlapali po hračkách. Ale jinak si nemusíme vysvětlovat, proč tam jsme a proč věci děláme.

Ivana Karhanová: Je mi jasné, že vy dokážete svoje nadšení a vizi snadno předat na první, možná druhou či třetí úroveň řízení, protože ti lidé jsou s vámi hodně v kontaktu. Jak se ale postaráte o to, aby se to stejné propisovalo až úplně dolů, na ty lidi, kteří dělají běžnou práci?

Pavel Řehák: Lidé, kteří se starají o klienty, nejsou dole. Celý Direct má převrácenou organizační strukturu.  Ta pyramida vypadá jako vzhůru nohama, já jsem úplně dole a nahoře jsou lidé, kteří se starají o klienty, protože ve finále oni rozhodují o tom, jak bude Direct vnímaný. Dneska potkáme během osmi, deseti, dvanácti hodin deset tisíc lidí, ať už přímo nebo nepřímo. A lidé v první linii rozhodnou o tom, co si těch deset tisíc lidí pomyslí. Ne já.

Ivana Karhanová: Lidi z první linie bere kde?

Pavel Řehák: Musíme být aktivní, musíme lidem vysvětlovat, že nejsme “just  another” firma, že máme nějaké poslání, aby přišli takoví ti zapálení: “Hlavně mě nedávejte z telefonu, proto že mě baví pomáhat lidem a povídat si s nima…”  Strašně investujeme do toho, abychom si vysvětlili poslání, abychom si vysvětlili, proč tady Direct je, abysme si vysvětlili, proč máme chodit do práce.

Když mám interview, tak se bavím hodně o smrti. Myslím, že smrt je fantastický katalyzátor dobré diskuze o tom, proč sakra vlastně trávím čas tak, jak ho trávím. A práce je velká část toho, jak trávíme čas.  Ale to jsme šli hodně na filozofickou vlnu. Abych se vrátil k vaší otázce. Třeba loni po covidu jsme si se všemi lidmi ve firmě povídali znovu o tom, o čem je Direct, co jsou naše hodnoty, co je naše poslání a kam směřujeme.

Ivana Karhanová: Takže vás všichni znají osobně?

Pavel Řehák: Já myslím, že velká část jo. Já si tedy nepamatuju všechny jména, ale chci, abychom se takhle potkávali, protože zvlášť v covidu to bylo strašně těžký a my jsme zjistili, že máme ve firmě ze zhruba 350 lidí 100 lidí nových, který nezažili celou tu cestu Directu. Nevědí, odkud jsme vzešli, proč to děláme a jak to děláme, přestože mají za sebou adaptaci, kde se jim to snažíme vysvětlit. Ale jedna věc je adaptační den, dva, tři. A druhá věc je fakt intenzivní workshop na to, abych si sáhl na hodnoty, abych si sáhl na poslání, abych si sám uvědomil, jak to zapadá do mého života.

A jestli chci, aby to takhle zapadlo, protože někteří lidi po těch workshopech říkají: “Já jsem na blbým místě, já nemám být v Directu, já mám být někde jinde, protože mě to tam nezapadá.” Super, aleluja, ať jdou hledat svoje štěstí, protože v Directu šťastný nebudou a nebudu dělat Direct šťastným. Takže já vlastně trávím sedmdesát procent svého času prací na tom, abychom měli správný lidi na správných místech a abysme byli sladění v tom, jakou kulturu a  jaký poslání máme a co se snažíme dodat. Takže ve finále jsem takový sadař, který se stará o ten podpůrný strom té první linie.

Ivana Karhanová: Řekl jste,  že někteří lidé zjistí, že v Directu šťastní nebudou. Proč? Kde se vlastně rozcházíte?

Pavel Řehák: Může se nám stát, že uděláme recruiting mistake. Že k nám jde pracovat někdo, kdo v tom hledá další logo na CV, nějaký kariérní štempl o tom, že dělal v Directu. Protože už začínáme být zajímaví. Mít nás na CV, to je blbá motivace, která není v Directu sustainable, dřív nebo později to vyplave. Kariérní sběrač nebo sochař vlastního CV…to v Directu nefunguje. To protože prostě narazí na kulturu, na hodnoty a je dobré si to uvědomit co nejdřív. Ideálně na pohovoru, v horším případě v rámci zkušební doby, nebo potom v rámci práce na Directu.

A nebo se můžou stát v životě změny, které prostě vedou k tomu, že člověk změní priority a řekne si: “Ty jo, já chci jít za svým snem, nechci umřít s největší chybou, kterou jsem nikdy neudělal a jdu za ním. Direct to prostě není. Není na tom nic špatného. My se nesnažíme lidi vlastnit, my se snažíme vytvářet prostor, se kterým lidé souzní a budou šťastní.

Ivana Karhanová: Když chce někdo vybudovat výjimečnou firmu, bez čeho se podle vás neobejde?

Pavel Řehák: To je složitá otázka.

Ivana Karhanová: Proto je tak málo firem fakt úspěšných?

Pavel Řehák: Myslím si, že ultimátní podmínka nutná k tomu, aby to mohlo fungovat, je upřímnost vůči sobě. Proč to vlastně dělám? A opravdu upřímně si říct, proč to dělám.  Jde mi o ego? Jde mi o úspěch? Jde mi o prachy? Jde mi o status? O co mi jde? Proč to dělám? Pak tomu mohu být věrný. A ve finále to strašně osvobozuje. Nemusíte si nic vymýšlet, nemusíte se přetvařovat, nemusíte se montovat do nějaké pózy, která by odpovídala očekávání, ale prostě jenom žijete svůj život.

A to dává obrovskou svobodu, klid a odolnost. Já jsem zjistil, že mě to dává odolnost i v těch nejtěžších situacích, kterých jsme prošli několik. A protože není jednoduché vybudovat takovou firmu, tak když je to pořád v souladu s tím, proč to dělám, tak stejně nemůžu jinak. Ve finále Direct a budování Directu je nedílnou součástí mého života.

Nejsem v workoholik, ale v té pracovní oblasti to je součást mého života, mého tvoření a proto stejně nemůžu jinak, dává mi to obrovskou sílu. Nemusím se přetvařovat, hledat energii, abych to dělal, protože mi to naopak energii dává, i když je to těžký a musíte překonávat překážky. A to si myslím, že je asi ta nejdůležitější věc.  Samozřejmě musíte mít štěstí na lidi, musíte mít štěstí na plno dalších věcí. Já si myslím, že jsem měl na té cestě mnohokrát štěstí. Ale základ je mít jasno v tom, proč to dělám a být tomu potom věrný.

Ivana Karhanová: Říká Pavel Řehák, partner společnosti VIGO Investments a ředitel pojišťovny Direct. Díky moc, že jste přišel do studia.

Pavel Řehák: Děkuju moc za pozvání.

Mohlo by vás dále zajímat...

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru


Jednou za 14 dní s Vámi budeme sdílet naše zkušenosti nejenom z oblasti Firemní kultury.
script> $(document).ready(function(){ window.interval = 6 * 1000; // milliseconds. window.poll_interval = 2 * 1000; // milliseconds again var now = Date.now(); function checkPopup() { var now = Date.now(); console.log((6 - ((now - $.cookie('alert-timer')) / 1000 )) + "s till popup" ); if(!$.cookie('alerted')) { if ((now - $.cookie('alert-timer')) >= window.interval) { $('.popup-overlay').show(); $.cookie('alerted', true, { expires: 1 }); console.log("I popped up mom"); clearInterval(window.poller); } } } if (!$.cookie('alert-timer')) { $.cookie('alert-timer', now, { expires: 1 }); } // Check every 3 seconds window.poller = setInterval(checkPopup, poll_interval); });